Noční dobrodružství

Od páté třídy jsem členem astronomického kroužku, který pořádá Hvězdárna a planetárium v Plzni. Každý člen kroužku, který pilně dochází na každou schůzku, má možnost jet o letních prázdninách na Expedici. Expedice je letní tábor, na kterém se každou noc při příznivém počasí pozorují meteory od půl jedenácté do čtyř hodin. Pokud je zataženo, sedíme u ohně a vyprávíme si různé příhody.

Na letošní Expedici jsem se s kamarádem Alešem vsadil, že budu v noci hledat dřevěnou destičku, položenou na pařezu, který byl v lese, asi dva kilometry od tábora.

Když bylo půl dvanácté, tak mi Aleš dal zastíněnou baterku a poslal mě na cestu. Baterka byla tak dokonale zastíněná, že téměř nesvítila.

Napřed jsem šel po louce, ale asi po půl kilometru jsem musel zabočit do hustého smrkového lesa. Tam jsem šel téměř po paměti, protože když jsem si chtěl posvítit, musel jsem držet baterku těsně nad zemí. Jednou sem málem spadl do potůčku, který protékal lesem.

Náhle jsem v dálce uviděl bliknuté baterky. Okamžitě jsem si domyslel, že mě asi Aleš bude chtít postrašit. Dělal jsem, jako bych nic neviděl a šel jsem dál. Najednou za mnou zapraskala větev a spadla na zem. Teď už mi bylo jasné, že mě chce Aleš nahnat strach. Proto jsem klidně pokračoval v cestě, ale ve tmě jsem uviděl dvě zelená světýlka. Když jsem přišel blíž a posvítil si, zjistil jsem, že je to krabička se svítícími diodami. Po čtvrthodince chůze jsem došel k místu, kde měla být destička.

Přidržel jsem baterku těsně nad pařezem, ale destičku jsem neviděl. Rozhlížel jsem se kolem, ale destička nikde nebyla. Už jsem se chtěl vrátit, ale vtom kousek vedle mě něco spadlo na zem. Posvítil jsem na to místo a tam ležela destička, kterou jsem hledal.

S destičkou v kapse jsem se vydal na zpáteční cestu. Ta už se obešla bez dobrodružství. I potůčku jsem se dobře vyhnul. Asi za půl hodiny jsem byl opět na kraji lesa. Pak jsem přešel louku a už jsem byl v táboře.

Tam u ohně seděl Aleš a ptal se, jestli mě něco nestrašilo. Pak mi vyprávěl, jak si nadběhl lesem a strašil mě.

Nakonec mě řekl, že jsem zkoušku odvahy udělal na výbornou.
 

Slohová práce napsaná 18. listopadu 1987.
Známka: 1


(c) Wendy 1987

Zpět na seznam