Byla jasná noc. Na nebi se třpytily tisíce hvězd. V hvězdárně na Mont Palomaru začali s fotografováním souhvězdí Poháru. Po vyvolání se fotografiích objevoval podivný tmavý bod, který se stále zvětšoval. Na poslední fotografii byly už rozeznat obrysy kosmické lodi. Cizí objekt zaznamenal i radioteleskop. Astronomové na cizí objekt nasměrovali silný radar. Pomocí něho zjistili, že objekt se nalézá 350 km nad zemí a že stále klesá.

Když byla loď 100 km nad zemí, z její dolní části vyšlehly modré plameny. Asi za čtvrt hodiny loď přistála, vysunuly se z ní schůdky a otevřely se dveře. Chvilku bylo ticho, ale za chvíli se ve dveřích objevil člověk a za ním další!

Teprve nyní si astronomové všimli, že na lodi je nápis ALNAIR 18. To je přece loď, která před třemi lety zmizela!

Astronomové se posádky ptali, jak se to stalo. Posádka vyprávěla, jak v roji meteorů selhala protimeteoritická ochrana, meteor prorazil palivovou nádrž, palivo vyteklo a loď se zřítila na jednu planetu. Posádka se zachránila v jednom z průzkumných člunů, ve kterém však bylo málo paliva pro návrat na Zem. Proto s člunem přistáli na planetě, loď se jim podařilo opravit, ale stále neměli palivo. Na planetě žili tři roky z lodních zásob. Atmosféra byla dýchatelná, proto nemuseli mít skafandry. Až po tříletém bádání se jím podařilo vyrobit palivo z tamějších hornin. Když ho měli dostatečné množství, odstartovali s lodí směrem k Zemi. Měli poškozenou vysílačku, proto nemohli oznámit přílet.

Povedlo se jim tak náhodou znehodnotit několik astronomických fotografií...