Venuše je planeta, která se nejvíce podobá Zemi. I když je to nejbližší vesmírné těleso po Měsíci, dosud jsme dalekohledem povrch Venuše nespatřili. Je totiž zahalen do husté atmosféry.

Atmosféra se skládá převážně z oxidu uhličitého (asi 98%), zbytek připadá na dusík, helium, neon a argon. Oxid uhličitý v atmosféře způsobuje skleníkový efekt, to znamená, že nepropouští infračervené záření odražené od planety. V nejvyšší vrstvě oblaků se vyskytuje kyselina sírová v malých kapičkách. Oblaka, která se vyskytují v atmosféře, mají vysokou odrazivost (75%) a to je příčinou, že je Venuše jedním z nejjasnějších objektů na naší obloze (v maximu má až -4 m). Atmosféra Venuše je 100x hustější než atmosféra Země.

Na povrchu Venuše je tlak 9 MPa a teplota +470° C. Vědci se domnívali, že na povrchu Venuše má být velká refrakce, ale snímky tuto domněnku nepotvrdily. Také se myslelo, že na povrchu bude hustá tma, proto byly první sondy vybaveny reflektory. Nyní se zjistilo, že osvětlení je sinavě červené a dohlednost je 3 km. Na polovině povrchu Venuše jsou rovné planiny s rozdíly 500 m, asi 8% plochy má výšku přes 8 km. Na severní polokouli jsou dvě velké náhorní plošiny: Afrodité Terra a Ištar Terra. Afrodité Terra je velká jako polovina Afriky, Ištar Terra jako Austrálie. Další dvě pohoří, Alfa a Beta Regio, jsou mnohem menší. Nejvyšší hora Venuše je Maxwel Montes vysoká 10,6 km.

Venuše nemá magnetické pole, to znamená, že nemá ani ochranné radiační pásy. Vzdálenost Venuše od Slunce kolísá mezi 107,4 a 109,0 mil. km. Rok trvá na Venuši 224,7 pozemského dne. Nejzajímavější je však rotace Venuše kolem vlastní osy. Venuše se otáčí pozpátku, velice pomalu, den na ní trvá 243 pozemských dní. To znamená, že rok na Venuši je kratší než den!

To, že Venuše nemá měsíce, přivedlo vědce na myšlenku, že Merkur je bývalým měsícem Venuše a že teprve při jeho úniku začala Venuše opačně rotovat. Planeta Venuše byla zkoumána hlavě sondami Veněra a Mariner a americkými radary. Zkoumání Venuše se také zúčastnily sondy Vega.